Něco o redukci tělesné hmotnosti aneb jde to i chytře
O mediálně otřepaném hubnutí do plavek, o formě na dovču a podobně vděčných obecných tématech byly popsány stohy papíru, vytvořena kvanta recyklovaných článků a podána množství vesměs falešných nadějí. Kdyby v ideálním světě všechno takhle fungovalo, vídali bychom kolem sebe jen osoby v dokonalé kondici a plné vitality, pro které jsou slova jako nadváha nebo únava z ní plynoucí neznámými pojmy. Skutečnost ale bývá odlišná, jak známo. Každý jsme jiný, máme různou tělesnou konstituci, jinak rozložená tuková depa, jinak nastavený metabolismus, jiné stravovací návyky a možnosti redukční seberealizace. V kontextu to znamená, že existuje jen omezené množství univerzálně funkčních metod a postupů, zbytek je již na individuální bázi. Samozřejmě, s věkem se naše preference ohledně tělesné kondice mění. Statistiky ukazují, že lidé do 30 let chtějí v drtivé většině prostě jen vypadat dobře a přitažlivě, nad 40 let věku se ale celkový postoj k této problematice mění. Zdravotní výhody, plynoucí z přiměřeně štíhlé figury, převažují nad těmi sociálními a hledáme cesty, jak toho dosáhnout, resp. jak úsilí skloubit s prací a rodinným životem.
V celé této záležitosti hrají klíčovou roli dva základní metabolické pojmy. Anabolismus a katabolismus. Anabolismus obecně znamená, že tělo z látek jednoduchých (např. aminokyseliny) skládá látky složité (např. z aminokyselin bílkoviny). Katabolismus je opakem téhož. Látky složité se za určitých podmínek štěpí na jednodušší až elementární (např. tuky na jednotlivé mastné kyseliny). Anabolismus a katabolismus na různých úrovních v těle kontinuálně probíhají, aniž bychom o tom museli přemýšlet, jsou zcela přirozené a navzájem se zpětnovazebními smyčkami ovlivňují. Podrobný popis těchto dějů nalezneme v učebnicích biochemie a není předmětem tohoto článku. Pro nás je podstatné uvědomit si, že určitými cílenými postupy můžeme zachovat pozitivní dusíkovou bilanci a zároveň stimulovat tukový katabolismus. Jinými slovy to znamená, že si během „redukce“ zachováme nebo i navýšíme aktivní svalovou hmotu (tvořena bílkovinami) a naopak „spálíme“ přebytečné tuky.
TIP č.1
Chcete vědět, jestli jste na dobré cestě? V počátku redukce odpovídá úbytek 1 cm v pase cca 1 kg spálené nadváhy!
Ovšem co dělat za situace, kdy display na osobní váze sveřepě ukazuje stejnou hodnotu, ale centimetry kolem pasu ubývají? Tento jednoduchý ukazatel můžeme chápat tak, že složení těla se mění k lepšímu ve prospěch aktivní svalové hmoty. Netřeba se ale obávat nějakého enormního nárůstu svalů. Každý máme nějaký svůj fyziologický limit, ke kterému se v běžném kondičním provozu zpravidla ani vzdáleně nepřiblížíme. Co je ale dobrá zpráva? Pevnější svaly navíc vyžadují na udržení více energie, než tuková vrstva. A z toho plyne další tip:
TIP č.2
Snažte se zachovat co nejvíce svalů nebo jejich hmotu i trochu navýšit. Zní to fantasmagoricky, ale svaly na udržení potřebují 2 x více energie, než tuková tkáň. To znamená, že s trochou svalů navíc si můžeme dopřát i více jídla, aniž by se to negativně projevilo na formě postavy.
TIP č.3
Opusťte komfortní zónu a zařaďte sacharidové vlny. Ty totiž většinou opravdu fungují.
Profesor MUDr. Rajko Doleček, blahé paměti, svého času publikoval okřídlenou větu: „Tuk hoří v ohni glycidů.“ Je to ale jen část pravdy. Na využití tukových zásob jako energetického zdroje, tedy na „pálení tuků“ musíme splnit několik podmínek. Rozhodně je scestné očekávání, že člověk vypije nějaký zázračný čaj nebo spolkne pilulku a roztaje jako sněhulák. Ta cesta k pálení tuků v ohni glycidů je náročná, ale rozhodně stojí za to. V prvé řadě je nutné vyčerpat svalový cukr (glykogen) a „donutit“ tělo, aby sáhlo po dalších zdrojích energie. Co je třeba dopředu vědět a splnit:
- Nastavit si reálné krátkodobé i dlouhodobější cíle a urputnou sebekázeň na cestě k nim (vnitřní nastavení s odepřením konzumace alkoholu, sladkostí, uzenin a levných poledních menu v restauraci). Své záměry v tomto směru je vhodné konzultovat s lékařem.
- Najít si podle aktuálních možností nejvhodnější pohybovou aktivitu, která vede k propocenému tričku a trvá ideálně každý den alespoň 30 - 50 minut (intenzivní plavání, kolo, veslování, švihadlo, stínový box, nebo obrazně řečeno jakýkoli malý dvorek a velký bič).
- Po zahřívacích cca 10 - 14 dnech s přiměřeně redukčním jídelníčkem a získáním základních návyků na pohyb se pustit do opravdové práce, která trvá 6 dní, přičemž den sedmý je odpočinkový. Prací se v tomto případě myslí jak pohybové aktivity, tak příprava jídelníčku.
- Ze dne na den tvrdě omezit sacharidy, přidat na bílkovinách (vajíčka, libové maso, natučný jogurt, trochu tvrdého sýra, tofu, ...) a samozřejmě zelenině. Zatnout zuby a cca 3 dny si dopřát intenzivní pohyb, ve kterém se střídá jak anaerobní, tak aerobní zátež (např. vytrvalostní běh, proložený krátkými sprinty, což funguje i na kole, na inlinech nebo se švihadlem).
- Další tři dny postupně přidávat složité sacharidy (ovesné vločky, pohanku, jáhly, rýži, brambory, něco málo ovoce), zátěž ladit víc do aerobní podoby (tep max. 130). Šestý den jíme maximum složitých sacharidů a téměř žádnou bílkovinu, aerobní pohyb v téměř pohodovém rytmu.
- Sedmý den je celkový odpočinek s lehkou smíšenou stravou (pokud nejste alergici, rozhodně si dopřejte náš arašídový BOURÁK, uspokojí chutě na sladké a dobře nasytí), můžeme si dát i relaxační saunu a další den opět zostra šestidenní koloběh začněme opakovat. Celý cyklus sacharidových vln s úspěchem používají jak profesionální, tak kondiční sportovci. Bylo zjištěno, že cca ve třetím cyklu sacharidových vln už člověk ví, co si může dovolit a jak. Prostě praxe začíná dělat mistra.
- Je nutno si vlastní cestou pokusu a omylu najít vyhovující systém i pestrost jak v pohybu tak ve stravě.
- Dostatek každodenního spánku je pro redukci nutností (zajistí přirozenou regeneraci, tedy bílkovinný anabolismus)
- Zhruba ve třetím takovém cyklu je možno přidat speciální doplňky stravy, které podpoří úsilí, aniž by ublížily. Např. výrobek IZOFET SLIM z lékárny je koncipován tak, aby pomocí přírodních látek potlačoval chuť na sladké, aby prodlužoval pocit sytosti a aby podpořil celkový metabolismus. Doporučuje se užívat s obědem. Oproti tomu šumivá forma IZOFETu je vhodná ráno nalačno (obsahuje guaranu, pikolinát chromitý, výtažek ze zeleného čaje a L-karnitin), tak funguje nejlépe.
- Pokud je vše děláno poctivě a správně, pak se cca po měsíci usilovné práce dostaví pocit „pálení tuků v ohni glycidů“. Jde o stav kýženého souběhu bílkovinného anabolismu a tukového katabolismu, o příval doposud nepoznané vnitřní energie, provázené lehkostí těla i mysli. A je to známka, že redukce je na dobré cestě, že je nastartovaná. Pak už je na každém zvlášť, jak daleko touží zajít, jak se chce cítit a čeho chce ve skutečnosti dosáhnout.
TIP č.4
Půl kila sádla týdně je ideální redukční rychlost. Že je to málo? Ale kdeže, za rok to přece dělá celých 26 kg! Pokud tedy vůbec potřebujeme shodit tolik. Nejen vědci, ale i osobní zkušenosti dokládají, že tato redukční rychlost přináší nejméně stresu a dalších známek diskomfortu. A co je to jeden rok? Ten přece uběhne jako voda, takže než se nadějeme, budeme bilancovat a dále plánovat. Protože přece cesta je cíl, jak praví stará zenová moudrost.
Naše rozvlněné sacharidové desatero, bezpečně podpořené IZOFETY, nechť je jedním z funkčních návodů, jak s přiměřeným úsilím nejen získat postavu snů, ale hlavně jak si prodloužit aktivní věk, zlepšit osobní vzhled i psychický stav a celkovou odolnost. Období, kdy toto všechno většina z nás bude potřebovat, docela rázně klepe na dveře.
-RS-